O MNĚ

Ahoj, tak to jsem já! Káťa

Neznám život bez psů. Když jsem se narodila, čekala na mě fenka jménem Clodi od Jaslůvky, taťkův nejmilovanější první pes a Asta potomek po Clodince. Když mi byly dva roky Clodi nás opustila a do našeho života nám přišla Lotynka. Lotynka s Astou,ti nejhodnější psi na světě...Vzpomínám si, jak jsem Lotynce pletla věnečky a Astu vozila v kočárku. Do mých osmi let pro mě psi znamenali jen zlomek toho, co dnes. Vlastně prvopočátkem lásky ke psům byl až desátý rok mého života, kdy jsem se začala věnovat Lotynce ve formě každodenních procházek a trávení společného času. Od té doby moje srdce tíhne k welspringrům čím dál tím víc. Když Asta odešla za duhový most, přemýšleli jsme co dál. Chtěla jsem opět welshe. A od koho? Všichni naši wss byli od Jaslůvky, takže to bylo více než jasné. Na moji Riu jsem čekala skoro tři roky, už jsem ztrácela naděje, ale nakonec se podařilo. První foto šťěnátek a já byla na měkko. V tuhle chvíli jsem ještě vůbec netušila, kam mě tahle cesta zavede. Když nám Danča - chovatelka Jaslůvky dovezla Riu, ten malý flekatý uzlíček s hlubokýma očima, zamilovala jsem se. Ria neměla být můj pes, ale obě jsme věděly, že to tak být musí! Padla na mě velká odpovědnost, ale já věřila, že to nějak zvládneme. Našly jsme s Riou neuvěřitelné propojení. Obě jsme vše dělaly pokus omyl a získávaly zkušennosti. Postupem času jsem Riu začala připravovat na zkoušky lovecké upotřebitelnosti. Tímto bych chtěla poděkovat Ing.Daně Pospíšilové a celé rodině Velebů. Naučili mě toho spostu, díky nim jsme  společně s Riou dosáhly takových úspěchů. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině, která mě vždy maximálně podpořila. Tahání vleček, kapání barev apod. S Riou mi do života přišel i nový koníček a tím je myslivost. I když máme doma myslivce, neprahla jsem po zelené kamizole. Časté návšťěvy lesa, výcviky a procházky ve mně vzbudily zájem. Toužila jsem stát se majitelem loveckého psa se vším všudy. A jak to bude dál ukáže čas...